Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Energetické plodiny v České republice a v EU

zpracoval Jan Weger, VÚKOZ, v.v.i. (pro potřeby pracovní skupiny MŽP, úpravy 19.7.2007)

(poslední aktualizace 2011/X)

Termínem energetické plodiny nebo rostliny jsou označovány taxony dřevin, trvalek a bylin – tedy botanické druhy, kultivary, klony, přírodní i záměrní kříženci – které jsou využívány nebo testovány pro záměrnou produkci biomasy k energetickému využití (resp. pevných, kapalných a plynných biopaliv). V posledním evropském přehledu potenciálních „nových energetických plodin“ (Venendaal – Jorgensen – Foster; Biomass and Bioenergy, 1997) bylo celkem evidováno 37 plodin z čehož bylo 10 dřevin (včetně 2 keřů). Největší rozlohy existujících porostů dosahují blahovičníky (500tis. ha primárně určených pro vlákninu v Portugalsku) a vrby (20tis ha pro energetickou štěpku zejména ve Švédsku, Velké Británii, Dánsku a Polsku).

První a druhá generace (biopaliv a plodin)

V posledních letech dochází k jistému posunu v chápání energetických plodin a to tak, že se mezi ně počítají i konvenční (potravinářské a technické) zemědělské plodiny, jejichž produkty jsou zpracovávány převážně na kapalná příp. plynná biopaliva např. řepka na řepkový olej a MEŘO, obilniny na ethanol nebo kukuřice na bioplyn a ethanol (USA). Tato biopaliva jsou nazývána biopalivy tzv. první generace a podle toho jsou někdy také zdrojové plodiny označovány za energetické plodiny první generace. "Nové energetické plodiny", které jsou převážně vytrvalé a určené k produkci ligno-celulóní suroviny, by se podle prognóz měly výrazně rozšířit v druhém desetiletí spolu s komečním rozvojem techlologií zkapalňování (BLT - biomass to liquid) případně spalování. Tyto technolgie budou mít lepší ekonomickou efektivnost a vyšší environmetální přínosy (např. úsporu skleníkových plynů). Podle našeho aktualizovaného přehledu, který nepovažujeme za úplný, bylo zatím v ČR nebo v podobných klimatických podmínkách testováno přes 160 taxonů rostlin "druhé generace". V současnosti se pěstují nebo testují téměř výhradně na zemědělské půdě (ZPF) jako alternativní zemědělské plodiny.

Kritérii pro výběr energetických plodin by měly být zejména:

  • Vysoká produkce biomasy (hmotnost, objem, energetický obsah)
  • Pěstební zvládnutelnost (efektivní pěstební postupy)
  • Vhodnost biomasy pro výrobu biopaliv (různá kritéria pro pevná, kapalná a plynná)
  • Ekonomika produkce biomasy (za daných ekonomických podmínek a dotací)
  • Environmentální aspekty (např. bilance skleníkových plynů, krajinné souvislosti např. invazivnost)

Je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších vlastností energetických plodin je vitální růst a zejména vysoká produkce biomasy, která výrazně převyšuje průměrné hodnoty ostatních plodin v daných pěstebních podmínkách. Například pro dřeviny se v našich klimatických podmínkách považují za nadprůměrné výnosy přes 10 m3/ha/rok, což odpovídá přibližně 4,5 tun(suš.)/ha/rok (lesnické kritérium dle IUFRO). U nedřevnatých plodin patří mezi nejvýnosnější plodiny intenzivně pěstovaná cukrovka, která se zatím mezi energetické plodiny nepočítala, s výnosy až 50-70 tun surové biomasy. Obsah vody v čestvě sklizené biomase výzazně ovlivňuje možnosti energetického využití – u dřevin se pohybuje okolo 50% (zimní sklizeň) a u cukrovky 70-80%. Výnos surové biomasy se proto přepočítává na sušinu nebo na výhřevnost resp. množství energie, které je z jednotkového množství možno získat (kJ/kg, GJ/t).

"Nové energetické plodiny" vyšlechtěné nebo vyselektované z nepůvodních druhů rostlin nebo jejich kříženců, které u nás zatím nebyly pěstovány musí být povoleny MŽP. Tato povinost vyplývá z ustanovení § 5 odst. 4 a 5 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které podmiňuje zaváděním geograficky nepůvodních druhů rostlin do krajiny souhlasem orgánu ochrany přírody. V letech 1996-1999 proto probíhalo na MŽP posuzování vybraného sortimentu rychle rostoucích dřevin (RRD) podle tohoto zákona a v roce 2001 byl poprvé vydán seznam doporučených klonů rychle rostoucích dřevin MŽP jako součást metodického pokynu ministerstva k nařízení vlády 505/2000 Sb. V roce 2004 byl tento seznam aktualizován včetně popisu základních pěstebních vlastností klonů a uveřejněn ve Věstníku MZe č. 1/2004. Seznam "doporučených" klonů najdete na příslušné stránce naší homepage. Rozloha výmladkových plantáží RRD se pohybuje okolo 120 ha.

V letech 2000-2003 došlo postupně k rozvoji pěstování některých nedřevnatých energetických plodin - zejm. šťovíku Uteuša na rozloze cca 1000 ha a tím došlo i k potřebě jejich posouzení z hlediska uvedeného zákona. V roce 2004 byla proto vypracována metodika k zavádění nepůvodních druhů rostlin pro produkci biomasy, popř. k jinému zemědělskému využití, která je určena orgánům ochrany přírody v souvislosti se zaváděním geograficky nepůvodních druhů rostlin ve vztahu k ustanovením § 5 odst. 4 a 5 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

O komerčním uplatnění jednotlivých perspektivních (výnosných) plodin však rozhodují často ostatní uvedená kritéria. Z důvodů invazivních schopností nebo některých dalších negativních environmentálních dopadů tak zřejmě není možné zatím uvažovat o pěstování některých velmi výnosných rostlin a dřevin jako např. křídlatek nebo akátu bílého.

Některé energetické rostliny resp. plodiny - dřeviny i byliny - byly již uznány jako vhodné pro použití v zemědělské praxi a zakládání jejich porostů a pěstování je podporováno dotačně v EU a i u nás. Informace o aktuálních podmínkách dotací pro RRD najdete v příslušných částech naší homepage.

Copyright © 2014 - 2017 VÚKOZ, v.v.i., odbor fytoenergetiky a biodiverzity