Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Co jsou to "japany" aneb je japonský topol až z Aljašky?

Zpracoval Jan Weger, VÚKOZ, v.v.i. (poslední aktualizace 2011/X)

"Japonské topoly" nebo "japany" jsou populární názvy pro skupinu 5 topolových klonů získaných ze záměrných křížení topolu černého a topolu maximowiczova (Populus nigra ×Populus maximowiczii ex S.Chiba) prováděných v 80. letech minulého století v Japonsku pro papírenský průmysl (Oji Paper Co.). Pro výrobu vlákniny sice neměly vhodné vlastnosti a v zemi svého původu se neprosadily, ale zato se postupně rozšířily v mnoha zemích mírného pásu, kde jsou hojně pěstovány na zemědělské půdě v tzv. výmladkových plantážích pro produkci biomasy k energetickému využití. Při výmladkovém pěstování dosahují velké přírůstky hmoty, které je řadí mezi tzv. rychle rostoucí dřeviny (často používaná zkratka RRD).

V pojmenovávání "japanů" vládne nejen u nás značná nejednotnost - viz například níže uvednený televizní pořad "o japonském topolu až z Aljašky". Klony japanů totiž nejsou registrovány jako odrůdy ani chráněny žádnými patentovými nebo šlechtitelskými právy a nemají tudíž žádně (právně) registrované označení a byly šířeny často bez odpovídající evidence. V pěstební praxi se proto používá zančné množství populárních názvů a označení. V Evropě jsou pěstovány pod různými klonovými označeními např. J-101 až J-105 nebo Jap-101 až 105 (viz níže Tabulka 1). V databázi Mezinárodní topolářské komise (IPC FAO) jsou jako oficiální jména klonů uváděny názvy, které jim byly dány v Německu, kam byly poprvé v Evropě dovezeny- tzn. Maxein, Maxzwo atd. Toto označení se však příliš nevžilo a nejvíce se mezi odborníky používá zjednodušené označení s čísliceni Max-1, Max-2 až Max-5. U nás často používaný název "japonský topol" není oficiální název klonu ani botanické označení pro rostlinný druh, ale pouze další z řady populárních označení těchto velmi perspektivních klonů. Nejpřesnější označení pro "japany" pěstované zatím u nás je tedy topol J-105 a J-104 nebo Max-4 a Max-5, které by se mělo používat na oficiálních dokumentech (dodací list, seznam sortimentu).

Označení při dovozu do ČR   Jiná označení používaná  v EU
Označení dle Inernational Poplar Commission  FAO  (epithet)
Jap-101, J-101 MAX-1, OJPNM-101  'Maxein'
Jap-102, J-102 MAX-2, OJPNM-102  'Maxzwo'
Jap-103, J-103 MAX-3, OJPNM-106  'Maxdrei'
Jap-104, J-104 MAX-5, OJPNM-105  'Maxfünf'
Jap-105, J-105 MAX-4, OJPNM-104  'Maxvier'

Dalším důsledkem volného šíření japanů mezi pěstiteli jednotlivých evropských států a i uvnitř nich v počátcích jejich pěstování jsou záměny klonů. Podle oficiální "papírové" evidence se z uvedených 5 klonů japanů u nás (i v okolních zemích) nejvíce pěstuje klon J-105 (=Jap-105, Max-4, Maxvier) a v menší míře také J-104 (Jap-104, Max-5, Maxfunf), které k nám byly dovezeny soukromými pěstiteli poprvé v roce 1994 a později testovány pro produkci biomasy ve spolupráci s VÚKOZ Průhonice. Podle analýz DNA provedených na našem pracovišti převládá v pěstovaných porostech japanů u nás, ale i v Rakousku a SRN, výrazně klon J-105 (Max-4). Je možné, že klon J-104 se v u nás pěstovaných porotech téměř nevyskytuje. Pokud by některý z producentů sadby měl zájem o kontrolu pravosti klonů japanů ve své matečnici může se obrátit na naše pracoviště.

Bez ohledu na uvedené nejasnosti je však možno na základě hodnocení komerčních i výzkumných porostů konstatovat, že klony (příp. klon) japanů pěstované u nás se vyznačuje velmi dobrou adaptací na české resp. středoevropské podmínky. Nejstarší výmlaková plantáž v ČR byla vysazena v roce 1994 u Unhoště u Prahy (cca 1 ha, sadba z Německa) a druhá o rok později v lokalitě Krejcárka u Temelína (cca 7 ha), kde byly v roce 1995 vysazeny „Japany“ z Rakouska. Obě byly několikrát sklizeny a jsou dodnes vitální.

Výsadba nových výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin probíhala v minulých letech relativně pomalu (20-40 ha/rok) protože zde působila řada administrativních a legislativních bariér. Z celkové rozlohy výmladkových plantáží založených v ČR (220 ha v roce 2008) je asi 80 % s klony „japanů“. Zbývající plantáže byly založeny s daůšími klony topolů a vrb z tzv. seznamu povolených a doporučených klonů (MŽP/MZe, 2004). Asi 3 ha jsou osázeny klony tzv. švédských vrb. Rozloha funkčních matečnic pro produkci sady (řízků) je u nás asi 25 ha a největší podíl v nich tvoří opět "japany". Obmýtí, tj. doba po kterém se rychle rostoucí dřeviny sklízejí, se v praxi u nás pohybuje v širokém rozmezí od 3 do 9 let v závislosti na záměru pěstitele (pro štěpku - spíše kratší a pro polénka spíše delší obmýtí). Při výmladkovém pěstování je sklizeň v průběhu životnosti plantáře (cca 15 až 21 let.) vícekrát opakována. Obmýtí matečnic je 1 rok.

Výnos biomasy (dřeva) výmladkové plantáže závisí hlavně na bonitě (vhodnosti) stanoviště pěstování RRD a dále pak na pěstební péči a na volbě vhodného klonu. Na pro japany vhodných stanovištích (např. lužní lokality nebo srážkově bohatější oblasti s mírně teplým až mírně chladným klimatem) je možno dosáhnout průměrného výnosu výmladkové plantáže 12,5 t (sušiny )/ha/rok (obmýtí 3-5 let; životnost 15-21 let). V produkčním maximu (mezi 9. – 15. rokem) může být z takovéto plantáže sklízeno přes 100 tun surové štěpky (48 t sušiny) na hektar. Na mnoha stanovištích bude však výnos nižší. Podle našich posledních výsledků z dlouhodobých pokusů se ukazuje, že pro japany podobně jako i další klony topolů, je pro dosažení maximální produkce v našich podmínkách lepší obmýtí o délce 5-6 let. Délku obmýtí je u japanů možno v průběhu životnosti plantáže měnit (v rozsahu 2-5 let). Obsah vody v biomase při zimní sklizni je v průměru 53%. Výhřevnost štěpky při této vlhkosti je cca 7 GJ/t a při vlhkosti 30 % cca 12,2 GJ/t.

Sadbu - tzv. řízky - je možno zakoupit u dodavatelů certifikovaných ÚKZÚZ. Seznam některých dodavatelů sadby je uveden zde.Ve velkoprodeji se cena v uplynulých letech pohybovala od 3 do 4 Kč za kus a v maloprodeji za 7 Kč/kus (bez DPH).

Kromě "japanů" je možno pěstovat i dalši klony vrb a topolů v závislosti na bonitě půdy a sklizňové technologii. Seznam tzv. doporučených klonů najdete zde v tabulce (nejlepších 10 klonů po 8 až 12 letech polního testování je označeno tučně).Na pěstování klonů rychle rostoucích dřevin včetně "japanů" se poskytují dotace - více zde.

Doufáme, že informace o výmladkových plantážích uveřejňované na těchto stránkách a v našich publikacích jsou a budou užitečné pro zájemce o jejich pěstování.

Hodně zdaru všem plantážníkům přejí

Jan Weger a kol.

Copyright © 2014 - 2017 VÚKOZ, v.v.i., odbor fytoenergetiky a biodiverzity