Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Rychle rostoucí dřeviny

Zpracoval Jan Weger, VÚKOZ, v.v.i. (poslední aktualizace 2011/X)

Termín rychle rostoucí dřeviny (dále často jen RRD) se v odborné lesnické literatuře poprvé objevuje v první polovině 20. století, kdy takto začali evropští lesníci označovat skupinu dřevin (resp. jejich druhy případně klony), které dosahovaly výrazně nadprůměrný výškový přírůst a objemovou produkci. Základní vlastnosti RRD jsou následující:

  • Vysoká objemová produkce dřeva přes 10 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 4,5 t(suš.)/ha/rok v průměru za životnost porostu (kritérium IUFRO). V pozdější literatuře se uvádí i výrazně více např. minimálně 22 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 10 t(suš.)/ha/rok (Dimitri, 1989).
  • Rychlý terminální růst v prvních letech po výsadbě, což v podmínkách ČR znamená v prvním roce přes 0,5 metru/rok. V dalších letech přes 1 metr/rok.
  • Snadné zakládání porostů zejména vegetativním způsobem např. řízky, pruty či bilety u většiny topolů a vrb, ale i generativně zejména sazenicemi jako např. u olše, některých vrb a topolů (Salix caprea– vrba jíva a topoly sekce Leuce – bílé topoly a osiky).
  • Hospodářské porosty jsou pěstovány z lesnického pohledu v tzv. krátkém obmýtí 15–30 let v některých případech i méně.

Sortiment

V dostupných odborných publikacích byly nejčastěji doporučovanými rychle rostoucími dřevinami v našich klimatických podmínkách taxony z čeledě vrbovitých (Salicaceae) a to zejména topoly (včetně osiky – rod Populus), vrby (rod Salix) a dále olše (rod Alnus) a bříza (Betula) z čeledě břízovitých (Betulaceae). V lesnické popř. zemědělské a krajinářské praxi jsou v některých případech již více než 200 let využívány doporučené klony nebo uznané odrůdy či F1 potomstva uvedených RRD, které byly vybrány na základě výsledků vědeckého hodnocení širokého experimentálního sortimentu pocházejícího z přírodních populací, záměrného i spontánního křížení.

V posledních letech dochází v rámci výzkumu k rozšiřování sortimentu RRD i na další druhy a rody. Podle různých autorů můžeme v našich podmínkách mezi RRD zařadit také: pajasan žlaznatý (Ailanthus altissim), lísky (Corylus sp.). V teplejších a sušších oblastech ČR by připadal v úvahu trnovník akát (Robinia pseudoacacia L.), který byl testován a šlechtěn v Maďarsku [na kvalitu dřevní produkce a pro včelařské účely – Mottl, ústní sdělení]. Mimo ekologické podmínky střední Evropy jsou nejvýznamnějšími druhy RRD blahovičníky (Eucalyptus sp.), které jsou pěstovány ve v subtropických oblastech celého světa např. v Portugalsku (na vlákninu), Etiopii, Angole a na Novém Zélandu. V Indii jsou testovány například akácie (Acacia tortilis , A. nilotica ), kasie (Cassia siamea) a mimóza (Albizzia aculeata L.). V podmínkách subtropické Číny a v posledních letech již také Evropy se pěstuje například pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) jako energetická (mezi)plodina.

Lesnické využití RRD

Topoly jsou používány pro rychlou produkci dřeva (lesnických sortimentů) v nížinných oblastech Evropy již téměř 200 let a to jak na půdě zemědělské tak na půdě lesní. Botanické druhy topolů a jejich vybraní kříženci dosahují totiž na rozdíl od většiny lesních dřevin mírného pásma maxima svého výškového a tloušťkového přírůstu mnohem dříve a to mezi 10 a 25 rokem oproti 40–65 roku např. u smrku ztepilého (Chmelař, 1987). Nejstarší klon (odrůda) používaný v lesnické praxi Populus × euroamericana ‘Serotina’ vznikl pravděpodobně již kolem roku 1700 ve Francii a pro svůj vitální růst a odolnost vůči chorobám byl používán pro liniové výsadby (stromořadí) i pro intenzivní plantáže určené k produkci dřevní suroviny zejména na méně produktivní zemědělské půdě (Mottl, 1989; Simanov, Čížek, 2004).

V současnosti se v lesnictví pěstují topoly v následujících typech porostů (Simanov, Čížek, 2004; Mottl, 1989):

  • Lignikultury: uplatnění dřeva – sortimentů – je na dýhu zejména v nábytkářském průmyslu. Sklízejí okolo 20 maximálně 25. roku.
  • Silvikultury jsou středoevropskou (Československou) variantou lignikultur.
  • Shortrotation (Intenzivní topolové plantáže pro výrobu celulózy) se sklízejí okolo 10. maximálně 15. roku.
  • Minirotation – tímto termínem označují čeští lesničtí odborníci porosty pro produkci štěpky k energetickému využití tzn. výmladkových plantáží RRD popisovaných podrobněji dále. Svým základními parametry je podle názoru Čížka (2004) tento druh porostu již spíše zemědělskou technologií.

Zemědělské (energetické) využití RRD

Od roku 1993 začaly být rychle rostoucí dřeviny zejména topoly a vrby u nás zkoumány také jako tzv. energetická plodina – pro produkci dřevní biomasy (hlavně štěpky příp. palivového dřeva) pro energetické využití. Od roku 2000 jsou poskytovány dotace na zakládání produkčních porostů RRD k energetickému využití – tzv. výmladkové plantáže. Tento způsob pěstování RRD (více zde) jako i pěstování dalších převážně nedřevnatých energetických plodin se rozvíjí pod vlivem aktuálních priorit zemědělské, energetické a rozvojové politiky EU. Hlavními důvody pro podporu pěstování energetických plodin v hospodářsky vyspělých zemích jsou:

  • Efektivní využití zemědělské půdy s nižším produkčním potenciálem (tzv. LFA) pro nepotravinářskou produkci a současně zajištění mimoprodukčních funkcí zemědělství (péče o krajinu).
  • Rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení místní ekonomiky – peníze za energii zůstávají v regionu, přicházejí investice do nových technologií).
  • Snížení znečištění ovzduší a produkce skleníkových plynů náhradou fosilních paliv (snížení pokut za emise, splnění mezinárodních dohod).
  • Strategické snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a zlepšení obchodní bilance státu respektive celé EU.

Copyright © 2014 - 2017 VÚKOZ, v.v.i., odbor fytoenergetiky a biodiverzity