Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Odbor kulturní krajiny a sídel

Lidé

Projekty

Publikace

Odbor kulturní krajiny a sídel zajišťuje výzkum, který je zaměřen na změny v kulturní krajině. Kombinací pracovních přístupů různých specializací z oblasti krajinářské architektury, přírodních a humanitních věd přispívá k ochraně a tvorbě prostředí pro lepší kvalitu života. Rozvíjí tak výzkumný program, který má v ústavu dlouholetou tradici.
Kromě výzkumu se pracovníci odboru věnují vzdělávací a dokumentační činnosti, podpoře státní správy, osvětě, poradenství a projektování. Zpracovávají rovněž odborné a znalecké posudky z oblasti aplikované dendrologie, zahradní a krajinářské architektury.

Hlavní témata výzkumu

Vývoj a změny krajiny

Předmětem výzkumu jsou změny v kulturní krajině, zejména pak v jejích kulturněhistoricky hodnotných částech. Zvláštní pozornost je věnována komponovaným krajinám, jakožto osobitým typům kulturní krajiny, jejichž kompozice byla záměrně vytvořena člověkem podle předem promyšleného estetického záměru. Změny v krajině jsou hodnoceny na základě studia starých map, ať již souborných mapových děl (vojenská mapování, stabilní katastr), tak individuálních map. Pro období 20. století jsou jako zdroj informací využívány i letecké snímky a ortofotomapy. Údaje jsou digitalizovány a analyzovány v prostředí GIS. Dalším využívaným zdrojem informací o podobě krajiny v minulosti a jejích změnách jsou archivní prameny písemné a obrazové. Změny krajiny a jejích složek jsou hodnoceny a interpretovány tak, aby byly podkladem pro kvalifikované územní plánování, pozemkové úpravy, ochranu přírodních a kulturních hodnot území. Například detailní analýza historického vývoje krajiny na území Novodvorska a Žehušicka, která proběhla v rámci pětiletého projektu, přispěla ke zpracování podkladů pro plánování rozvoje území podle zásad Evropské úmluvy o krajině.

V současnosti je výzkum zaměřen na vývoj krajiny a její biodiverzity na územích  krajinných památkových zón. Analýzy poslouží k návrhu plánů ochrany a regenerace pro území této kategorie ochrany kulturních a přírodních hodnot krajiny. Této problematice není dosud v České republice věnována patřičná pozornost.

Dalším řešeným projektem, který probíhá v úzké spolupráci s jinými odbory VÚKOZ i dalšími vědeckými pracovišti, je hodnocení změn krajiny v periferních oblastech Karpat (Hostětínsko a rumunský Banát). Odbor kulturní krajiny a sídel zajišťuje zejména historickogeografické hodnocení sledovaných jevů a změn.

Odkazy: http://www.projektkacina.estranky.cz/

Hodnocení změn

Hodnocení změn krajinného pokryvu (land cover) na území Novodvorska a Žehušicka na základě starých map a leteckých snímků. Analýza byla ověřována na mapách různých měřítek (Skaloš et al. 2011).

Péče o přírodní a kulturní památky

V této oblasti je pozornost věnována následujícím okruhům výzkumu:

Památky zahradního umění

Objektem výzkumu jsou památky zahradního umění a krajinářské architektury. V minulosti byl vypracován seznam památek zahradního umění v České republice se stručnými údaji o jednotlivých objektech. Výzkum se soustřeďuje na identifikaci různých způsobů ohrožení těchto památek a návrhy způsobu řešení případných střetů, které vyplývají ze zájmů různých subjektů. Jsou zpracovány metodiky a postupy, jak tyto památky udržitelně využívat, aby byla zachována jejich památková hodnota. Sledována jsou veškerá hlediska (historické, kompoziční, dendrologické atd.). V reprezentativním vzorku objektů je prováděno podrobné hodnocení sortimentu dřevin. Současně je vytvářena metodika pro aktualizaci stávajících údajů o jejich druhové skladě. U vybraných objektů je studován jejich vývoj a kompoziční zasazení do okolního prostoru v souvislosti s vývojem zahradní tvorby v českých zemích a v Evropě. Jsou vytvářeny metodiky začlenění ochrany děl zahradní architektury, včetně kompozičních vazeb, do příslušných rozvojových strategií těchto lokalit.

Krajinné památkové zóny

Víceoborový výzkum ochrany a péče o historickou kulturní krajinu, uskutečňovaný na území krajinných památkových zón, je zaměřen na prohloubení poznatků o kulturněhistorických a přírodních hodnotách území, jakož i na vytvoření uceleného systému nástrojů moderní evidence, koncepční ochrany a regenerace těchto ploch. Pozornost je soustředěna zejména na zlepšení podmínek pro ochranu a uchování této části kulturního dědictví a nalezení mezioborového konsenzu v prostředí plánování krajiny a památkové péče a ochrany přírody. Výsledkem práce bude vypracování metodik pro vypracovávání plánů ochrany a regenerace krajinných památkových zón včetně návrhu monitorovacích indikátorů pro sledování kvality a udržitelnosti jejich rozvoje. Projekt je prvním větším příspěvkem ke zvýšení povědomí o hodnotách takto chráněných krajin a k zajištění dlouhodobých podmínek jejich uchování ve smyslu národní legislativy i mezinárodních úmluv. Na problematiku přímo navazuje výzkum a vývoj metod implementace Evropské úmluvy o krajině, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k ochraně a péči o krajinu a její uspořádání a zároveň k evropské spolupráci v této oblasti.

Odkazy: http://www.kpz-naki.cz/

Městské památkové zóny

Práce je zaměřena na ochranu a obnovu zeleně v sídlech s kulturněhistorickými hodnotami. Pozornost je věnována dokumentaci a analýze současného stavu porostů dřevin a vývoji péče o zeleň v městských památkových zónách. Kvalita jednotlivých typů vegetace na různých stanovištích je hodnocena z hlediska památkové péče a současných požadavků na funkci plochy v rámci urbanistické struktury sídla. Posuzována je také ekonomická stránka tvorby zeleně. Získaná data jsou zpracovávána v prostředí GIS a lze je použít jako datové vrstvy geografického informačního systému Národního památkového ústavu. Výsledky práce budou podkladem pro vypracování metodického přístupu k hodnocení zeleně z kulturněhistorického hlediska a pro stanovení principů její obnovy. Výstupem bude rovněž metodika oceňování živých plotů, stěn a speciálně tvarovaných dřevin, která doplní sadu již zpracovaných metodik na oceňování různých skupin okrasných rostlin, využitelných zejména pro případy jejich zničení, poškození či odstraňování.

Odkazy: http://www.zelenempz.cz

Historické aleje

K poznání, uchování a obnově významného kulturního a přírodního dědictví přispívá výzkum historických alejí u historických objektů i v kulturních krajinách zaměřený na analýzu, evidenci, založení a správu databáze význačných alejí. Jeho součástí je i množení osvědčených dlouhověkých alejových dřevin a založení genobanky roubovanců vybraných historicky a esteticky hodnotných druhů stromů, které jsou perspektivní z hlediska tradičního rázu krajiny. Tyto sbírky budou sloužit k dalšímu sledování a selekci a také jako základna množitelského materiálu.

Biodiverzita v krajině

V rámci projektů, které se týkají péče o přírodní a kulturní památky, je předmětem výzkumu také biodiverzita a její změny, související se změnami managementu vegetace. Studováno je zejména zastoupení, kvalita a heterogenita přírodních stanovišť, procesy jejich degradace, možnosti obnovy a vztah ke kulturněhistorickým památkovým objektům. Jsou hledány takové možnosti managementu historických kulturních památek, jež by umožnily i ochranu biologických fenoménů. Výzkum je také v nemalé míře zaměřen na šíření invazních rostlin a dynamiku ruderálních rostlinných společenstev, včetně posouzení možností ochrany synantropních archeocenóz. Nejvýznamnějších výsledků bylo dosaženo při studiu účinku pastevního managementu na regeneraci druhově bohaté vegetace xerotermních trávníků.

Evropská úmluva o krajině

Pracoviště se jako jedno z prvních v České republice již od roku 2002 zabývá výzkumem možností implementace Evropské úmluvy o krajině na národní i místní úrovni. V letech 2002–2004 byl výzkum podporován Ministerstvem životního prostředí ČR. V letech 2006–2011 byla v rámci grantového projektu MŠMT ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a řadou dalších spolupracovníků zpracována případová studie, týkající realizace Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech, nesoucích stopy historických krajinářských úprav. Jako modelové území byla zvolena oblast Nové Dvory – Kačina na Kutnohorsku, která je příkladem intenzivně zemědělsky využívané krajiny s přetrvávající výraznou stopou barokních a klasicistních krajinných úprav. Souhrnné výsledky projektu byly publikovány ve dvou knihách: „Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách (2011)“ a v navazující monografii „Současnost a vize krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách (v tisku)“.  Na základě podrobné analýzy vývoje krajiny a jejího současného stavu byly definovány její silné a slabé stránky, představeny variantní scénáře možného rozvoje a formulována vize odpovědného nakládání s krajinou.

V současné době pracoviště spolupracuje s řadou dalších institucí (Zahradnická fakulta MENDELU, Univerzita Palackého Olomouc, CENELC.CZ, Bioinstitut) např. na bázi probíhajícího projektu „Důsledky a rizika nedodržování Evropské úmluvy o krajině“.

Odkazy: http://www.projektkacina.estranky.cz/, http://www.umluvaokrajine.cz/

Zeleň v městských a venkovských sídlech

Práce je zaměřena na obnovu a ochranu zeleně v městských a venkovských sídlech, a to zejména na následující dvě oblasti:

Zeleň ve městech

Pro jednotlivé typy ploch zeleně s různými funkcemi jsou vytvářeny metodické přístupy pro hodnocení jejich kvality.

Na základě této analýzy je posuzována stabilita jednotlivých ploch a navržen vhodný způsob péče. K návrhu managementu je přistupováno nejen z hlediska uspokojení rekreační a reprezentační funkce plochy, ale i z hlediska jejího významu pro životní prostředí obyvatel a ochranu přírody. Zpracované metodické zásady jsou určeny zejména pro správce zeleně menších měst, zpracovatele koncepce a plánů rozvoje sídelní zeleně a úřady městských částí. Výsledkem jsou dvě případové studie – pro městskou část Praha 3 a Benátky nad Jizerou.

Pozornost byla věnována také možnostem regenerace zeleně obytných vnitrobloků. Byly provedeny průzkumy 175 vnitrobloků nebo jejich částí na území Prahy. Současný stav zeleně byl podrobně charakterizován z řady hledisek (urbanistických, dopravních, mikroklimaticko-hygienických, terénních, obytných a z hlediska provozních podmínek ve vnitrobloku). Na základě vyhodnocení získaných údajů byly stanoveny možnosti jejich rekonstrukce. Pro projektanty a správce těchto objektů byla zpracována metodika, která doporučuje  postup prací při plánování a zpracování projektu jejich regenerace. Práce reaguje na změnu ve způsobech využívání prostoru, upozorňuje na možnosti šetrné způsoby obnovy a zakládání úprav zeleně ve vnitrobloku. Uvádí také zásady výběru rostlinného materiálu a doporučený sortiment rostlin pro tato specifická stanoviště.

Zeleň ve venkovských sídlech

V současné době je pozornost zaměřena zejména na zeleň ve venkovských sídlech. Cílem stávajícího projektu je uskutečnit případové studie a na jejich základě vypracovat obecné postupy pro zakládání výsadeb harmonické zeleně se zřetelem k přírodním podmínkám i kulturní stopě člověka v krajině.

V modelových územích Společenství obcí Čertovo břemeno (Jistebnická vrchovina, Sedlecko-Prčicko), Moravského krasu a Českého středohoří jsou sbírány údaje o krajinných hodnotách, vývoji krajiny, přírodních a společenských podmínkách a významných zdrojích rostlinného materiálu (autochtonních i alochtonních, okrasných i ovocných druhů dřevin). Hlavním přínosem výsledků projektu bude na příkladu uskutečněných případových studií vypracovat metodiku, která zohledňuje zodpovědný a komplexní přístup k výsadbám zeleně v zastavěném území malých vesnických sídel. Předpokládaným přínosem bude také sladění pohledů různých odborníků (krajinář, zahradní architekt, historik, ovocnář, zemědělec) na problematiku výsadeb zeleně.

Dalším přínosem projektu je vytipování konkrétních zdrojů rostlinného materiálu pro další obnovu regionu, jeho přemnožení a následné využití při výsadbách v obcích. V rámci projektu vznikne také ukázková vesnická výsadba, která se stane součástí trvalé expozice v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Rovněž budou metodicky vedeny výsadby a ošetření zeleně ve studovaných modelových územích.

Rostliny v krajině a sídlech

Výzkumný směr se zabývá studiem rostlin záměrně pěstovaných v sídlech, ale také rostoucích na jejich původních přírodních stanovištích. Důraz je kladen na taxonomii a nomenklaturu, stejně jako na studium jejich ekologických, pěstitelských a kompozičních vlastností. Dlouhodobě je věnována pozornost zejména zástupcům čeledí borovicovité (Pinaceae L.) a růžovité (Rosaceae L.). Studium je zaměřeno především na rody borovice (Pinus L.) a jeřáb (Sorbus L.). Zohledňována je klasifikace rostlin a jejich správné pojmenování. Následné hodnocení ekologických, pěstitelských a kompozičních vlastností je prováděno jak na základě pozorování přírodních populací, tak pokusného pěstování. Získané znalosti jsou využívány ke stanovení vhodného sortimentu druhů či odrůd rostlin pro objekty zahradní a krajinářské tvorby.

Od roku 2007 jsou předmětem studia především trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou. Cílem práce je ověřit soudobé technologie zakládání těchto záhonů, vyzkoušet co nejširší sortiment rostlin, jejich vzájemné kombinace a vývoj záhonů ve víceletém období. Od roku 2008 jsou rovněž vyhodnocovány nároky na údržbu záhonů a jejich vizuální působení. Výsledky hodnocení záhonů z více lokalit v ČR pomáhají vytvořit doporučení pro tvorbu a údržbu nových výsadeb. Pokusné plochy těchto záhonů založené na Dendrologické zahradě jsou v ČR svou výměrou a obsáhlým sortimentem rostlin jedinečné. Prezentace výsledků značně přispěla k rozšíření tohoto typu výsadeb ve městech České republiky.

Významnou součástí studia jsou sbírky Dendrologické zahrady. Zde je umožněno studium rostlin ex situ (mimo svá původní stanoviště) a jejich vzájemné porovnávání ve stejných stanovištních podmínkách. Kromě množství cizokrajných rostlin spravuje zahrada také výjimečnou, zcela kompletní sbírku domácích druhů jeřábů, která je v posledních letech doplňována i o další autochtonní (domácí) zástupce dendroflóry ČR.

Dlouhodobě je také věnována pozornost evidenci památných stromů a doplňování údajů do databáze ústředního seznamu ochrany přírody. Na Dendrologické zahradě ústavu byla vytvořena genobanka památných stromů pro množení a dopěstování vybraných cenných jedinců. U řady jedinců s ohledem na jejich věk můžeme předpokládat, že jsou reliktem původních nebo člověkem málo ovlivněných populací.

Výše popisovaný způsob práce využívá přístupy klasické botaniky a pěstitelské zkušenosti pro návrhy vhodného druhového složení výsadeb v rámci projektů zahradní a krajinářské tvorby.