Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Odbor šlechtění a pěstebních technologií

Lidé

Odbor šlechtění a pěstebních technologií se zabývá studiem šlechtitelských metod a jejich aplikací při šlechtění nových odrůd květin a okrasných dřevin, a dále pak výzkumem efektivních metod množení a pěstování dřevin, trvalek, balkónových květin a dalších rostlin. Tyto pak jsou využívány ve výrobní sféře pro tržní produkci okrasných rostlin, dále pro zachování cenných dřevin historických zahrad a parků, ostatních památek zahradní architektury a památných stromů a též pro zkvalitnění ochrany ohrožených taxonů a podporu jejich návratu do vhodných přírodních podmínek. Odbor je zapojen do Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a agro-biodiverzity, kde zajišťuje konzervaci a využití genofondu okrasných rostlin.

Výzkumné směry/ hlavní témata:

Šlechtění květin

Ústav jako specializované pracoviště pro výzkum okrasného zahradnictví pokračuje v tradici šlechtění, které započalo již v polovině minulého století. Udržování několika tržních odrůd letniček, dvouletek a hrnkových květin se postupně rozšířilo na výzkum šlechtitelských metod a tvorbu nových odrůd.

V současnosti se šlechtí odrůdy vegetativně množených petúnií (Petunia × atkinsiana) na rezistenci k padlí (Sphaerotheca fuliginea), odolnost k plísni šedé (Botrytis cinerea) a na typy s převislým a polopřevislým habitem. Zahradní chryzantémy (Chrysanthemum × grandiflorum) jsou šlechtěny na odolnost k septoriové skvrnitosti listů chryzantém (Septoria chrysanthemella), odrůdy ze skupiny Multiflora pro pěstování venku i ve skleníku, hrnkové odrůdy pro řízené pěstování.  Vytrvalé podzimní hvězdnice – astry (Aster novi-belgii) se šlechtí na odolnost vůči padlí (Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum), mrazuvzdornost, dlouhou dobu kvetení a vhodnost pro pěstování v nádobách.

Metody heterozního šlechtění se uplatňují u hrnkových prvosenek (Primula vulgaris) při získávání F1 hybridů s velkým květem v široké barevné škále s raností odpovídající různým prodejním termínům. Odrůdy Primula × polyantha se vyznačují středně velkými, “dvoukorunnými“ květy typu hose-in-hose v dekorativních květenstvích na pevných stvolech a dobrou mrazuvzdorností a odolností vůči nepříznivým činitelům.

Křížení (hybridizace) s následnými pozitivními výběry v potomstvech a dalším množením perspektivních jedinců jsou používány u jiřinek (Dahlia) a trvalek (Hibiscus, Anemone, Echinacea, Lupinus). Cílem je získání nižších, kompaktních odrůd s dřívějším kvetením v převážně pastelových barvách, ale zejména pro pěstování v nádobách (kontejnerech).

Šlechtění pěnišníků

Cílem současného šlechtění pěnišníků (Rhododendron) je především získání rostlin s dostatečnou odolností vůči nepříznivým biotickým i abiotickým faktorům. Odolné genotypy přispívají ke stabilitě ekosystémů sídelní vegetace vůči měnícím se podmínkám vyvolaným klimatickými změnami. Za vedlejší cíle šlechtění lze označit hledání nových a kvalitních genetických zdrojů pro požadované znaky. Při šlechtění pěnišníků hraje nezastupitelnou roli také soustředění rozsáhlého sortimentu v genofondové sbírce, která je budována za pomoci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin. Díky dlouhodobému sledování a porovnávání pěstovaných genotypů jsou jejich pozitivní vlastnosti ve šlechtění dále zohledňovány. Nejpoužívanější metodou šlechtění je záměrné křížení vybraných rodičovských genotypů s následnou kombinovanou selekcí. V Průhonicích byla prvotní šlechtitelská práce zahájena již ve třicátých letech 20. století. Výsledkem je evidence několika desítek původních českých kultivarů rododendronů a azalek, které mají ve světovém sortimentu důležité místo zejména pro svou celkovou odolnost.

Optimalizace metod vegetativního a generativního množení dřevin a jejich využití v záchranných programech

Ve VÚKOZ byly vypracovány a ověřeny postupy generativního a vegetativního množení školkařsky a sadovnicky významných dřevin. Ty zahrnují přípravu matečných rostlin, termíny sklizně a ošetření množitelského materiálu, posklizňovou manipulaci s osivem, využití stimulačních látek a regulátorů růstu u obtížně množitelných dřevin v  prostředí s řízeným mikroklimatem, způsoby zimní ochrany, systémy výživy a integrované ochrany při dopěstování dřevin v kontejnerech.

Ověřené progresivní metody se využívají při rozmnožování hodnotných genotypů dřevin známého původu. Jedná se o výběrové semenné a památné stromy, vzácné taxony dřevin a introdukované dřeviny, vhodné pro naše podmínky. Tyto se vysazují na cílená stanoviště, jako jsou historické parky nebo aleje. U plodných dřevin s klíčivými semeny se využívá vhodných termínů sběrů semen, přímých výsevů nebo posklizňové úpravy osiva. U neplodících cenných dřevin se uplatňuje roubování a očkování jako jediný efektivní způsob množení, který umožňuje rozmnožit hodnotné taxony. Výzkum se zaměřuje na výběr a selekci výchozích množitelských materiálů, vhodných podnoží k roubování, termínů množení v regulovaných pěstebních podmínkách a dopěstování dřevin do požadovaných velikostí a kvality.

Využití optimálních množitelských a pěstebních metod je také součástí záchranných programů kriticky ohrožených druhů rostlin. Výpěstky je možné použít pro posílení původních populací podle požadavků správních orgánů ochrany přírody (CHKO, NP).

V areálu ústavu se zakládají trvalé genofondové výsadby především domácích druhů a kultivarů dřevin. Dále se zakládají referenční výsadby nových kultivarů dřevin pro udělení ochranných práv k odrůdě dle legislativních podmínek ČR.

Pěstební substráty a systémy výživy rostlin

Výzkum je zaměřen na využití různých komponentů pro přípravu pěstebních substrátů, především pak substrátů pro pěstování rostlin v nádobách (dřeviny v kontejnerech, hrnkové rostliny). Organické komponenty (komposty, vermikomposty, separovaný digestát) jsou hodnoceny z hlediska možnosti zlepšení fyzikálních a chemických vlastností organických substrátů a snížení podílu rašeliny. Zvláštní pozornost je věnována komponentům, které se připravují z odpadních produktů. U minerálních komponentů (jíly, expandované jíly, zeolity, spongilit) se sleduje jejich využití jednak jako přídavků do organických pěstebních substrátů zlepšujících chemické a fyzikální vlastnosti, jednak pro přípravu speciálních substrátů (střešní substráty, hydroponické substráty), ve kterých tvoří rozhodující podíl. Součástí výzkumu jsou i návrhy systémů výživy zohledňující vlastnosti substrátů, použitou technologii pěstování a kvalitu závlahové vody. V agrochemické laboratoři, která je součástí odboru, se hodnotí fyzikální a chemické vlastnosti substrátů a komponentů, převážně podle metod doporučených EU.

Konzervace a využití genofondu okrasných rostlin

Je součástí Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog_rostlin/narodni_program.php Cílem je zachovat v minimálním možném rozsahu odrůdy (příp. druhy) okrasných rostlin, které představují významný genetický potenciál. Spravuje se devět kolekcí (označeny kurzívou) s více jak 1800 položkami níže uvedených rodů:

  • pěnišníky (Rhododendron)
  • okrasné jabloně (Malus)
  • původní domácí odrůdy růží (Rosa)
  • domácí odrůdy aktinídií (Actinidia)
  • cibuloviny a hlíznaté rostliny (Tulipa, Gladiolus, Dahlia)
  • vegetativně množené druhy květin (letničky, trvalky, chryzantémy)
  • generativně množené druhy květin (letničky, dvouletky, trvalky)

Při shromažďování genofondů se vychází z obecné zásady uchovat především domácí sortimenty. Následně jsou jednotlivé položky popisovány podle vypracovaných klasifikátorů a evidovány v informačním systému GRIN Czech: http://genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog_rostlin/grinczech_info.php

Podle schválené metodiky je aplikována regenerace, u generativně množených druhů navíc uložení osiva do genové banky při -18°C. Na základě písemné žádosti (elektronické objednávky) je možná distribuce vzorků uživatelům.