Panel nástrojů pro slabozraké

Tři nově popsané endemické druhy rostlin objevené v České republice a na Slovensku

05/04 2023 | Aktuality, Aktuality kulturní krajina

Náš ústav dlouhodobě spolupracuje s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Univerzitou Palackého v Olomouci a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky na botanickém výzkumu ve středoevropském prostoru. Významným výsledkem spolupráce v loňském roce je objevení třech nových endemických druhů rostlin.

V prvním případě jde o jeřáb skalní (Sorbus petraea), objevený ve střední části pohoří Malé Karpaty na západním Slovensku. Celou jeho populaci tvoří přibližně sto jedinců, kteří se vyskytují na skalních výchozech ve vrcholových částech pohoří. Vrcholové skály Malých Karpat tvoří izolované „ostrovy“ přirozeného bezlesí v jinak hustě zalesněném pohoří a hostí prastarou (tzv. reliktní) květenu s mnoha vzácnými rostlinami. Jeřáb skalní je typickým příkladem takového reliktního druhu. Kromě jeho výhradní vazby na skalní výchozy na to poukazuje i skutečnost, že je relativně málo příbuzný s ostatními jeřáby známými v současnosti ve Střední Evropě.

Další dva druhy jsou ostružiníky, tentokrát endemity České republiky. Ostružiník tmavorůžový (Rubus atroroseus) byl objeven náhodně během botanických expedic, poprvé v roce 2001. V průběhu následujících let se ukázalo, že roste na 70 lokalitách zhruba v prostoru mezi městy Ústí nad Labem, Rakovník a Mělník. Nápadný je relativně tmavým zbarvením korunních lístků, na což poukazuje jeho české i vědecké jméno.

Ostružiník nafialovělý (Rubus violaceifrons) byl autorům popisu známý již několik desítek let, avšak až podrobné srovnávací studium herbářových položek i živých rostlin při expedicích vyústilo v jeho popis. Byl zaznamenán na 42 lokalitách ve středních a východních Čechách, přibližně mezi městy Votice, Kladno, Svoboda nad Úpou, Červený Kostelec a Pardubice. Není vyloučeno, že druh roste také v příhraničním Polsku. Své jméno dostal podle fialově zbarvených prýtů. Nápadný je též červeně zbarvenými čnělkami.

Oprávněnost rozlišení zmíněných druhů jako nových rostlin pro vědu potvrdila široká paleta klasických a moderních biosystematických metod. O jeřábu skalním se více dozvíte zde: Taxonomic assessment of Sorbus subgenus Aria in the Malé Karpaty Mountains, Podrobnosti o ostružiníku tmavorůžovém lze nalézt zde: Rubus atroroseus (Rosaceae), a new species of the section Corylifolii from the Czech Republic, s ostružiníkem nafialovělým se seznámíte nejlépe zde: Rubus violaceifrons (Rosaceae), a new bramble species from Bohemia (Central Europe, Czech Republic).

obr. 1 – Plodem jeřábu skalního jsou červené malvice, které jsou zpravidla širší než dlouhé. Západní Slovensko, Kuchyňa, vrch Bartalová, foto J. Velebil.
obr. 2 – Květy jeřábu skalního mají bílé korunní plátky. Západní Slovensko, Kuchyňa, hora Vysoká, foto J. Velebil.
obr. 3 – Jeřáb skalní je keř nebo malý strom, který roste výhradně na skalní výchozech, na což odkazuje jeho jméno. Západní Slovensko, Kuchyňa, Horný vrch, foto J. Velebil.
obr. 4 – Jeřáb skalní roste na skalách především ve vrcholových partiích Malých Karpat. Západní Slovensko, Kuchyňa, skalní hřbet Tri stodôlky, foto J. Velebil.
obr. 5 – Perokresba charakteristických znaků jeřábu skalního: zkrácená plodná větévka (nahoře) a list ze střední části zkrácené neplodné větévky (dole). Nakreslila A. Skoumalová.
obr. 6 – Unikátní (tzv. holotypová) položka jeřábu skalního, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
obr. 7 – List ostružiníku tmavorůžového se skládá z pěti lístků. Ročov (okres Louny), severozápadní Čechy, foto J. Velebil.
obr. 8 – Ostružiník tmavorůžový má v rámci podobných druhů nejtmavší korunní plátky. Úlovice (okres Louny), severozápadní Čechy, foto J. Velebil.
obr. 9 – Souplodí peckovic neboli ostružiny ostružiníku tmavorůžového. Ročov (okres Louny), severozápadní Čechy, foto J. Velebil.
obr. 10 – Ostružiník tmavorůžový má působivé podzimní zbarvení. Velké Žernoseky, (okres Litoměřice), severozápadní Čechy, foto P. Lepší.
obr. 11 – Perokresba charakteristických znaků ostružiníku tmavorůžového: a – plodenství, b – list na jednoletém stonku, c – detail okraje vrcholového lístku, d – detail ostnů na stonku, e – detail vřetene květenství, f – detail květní stopky. Nakreslila A. Skoumalová.
obr. 12 – Unikátní (tzv. holotypová) položka ostružiníku tmavorůžového, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
obr. 13 – List ostružiníku nafialovělého se skládá z tří až pěti lístků. Říčany (okres Praha-východ), střední Čechy, foto J. Velebil.
obr. 14 – Ostružiník nafialovělý je nápadný svými červeně zbarvenými čnělkami. Říčany (okres Praha-východ), střední Čechy, foto J. Velebil.
obr. 15 – Stonek ostružiníku nafialovělého je na slunci intenzivně fialově zbarvený, na což odkazuje jeho jméno. Říčany (okres Praha-východ), střední Čechy, foto J. Velebil.
obr. 16 – Perokresba charakteristických znaků ostružiníku nafialovělého: a – list na jednoletém stonku, b – detail ostnů na stonku, c – detail okraje vrcholového lístku, d – plodenství, e – detail vřetene květenství, f – detail květní stopky, g – květ, h – detail plodolistu. Nakreslila A. Skoumalová.
obr. 17 – Unikátní (tzv. holotypová) položka ostružiníku nafialovělého, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Národního muzea – 1. část.
obr. 18 – Unikátní (tzv. holotypová) položka ostružiníku nafialovělého, ke které je vázáno vědecké (latinské) jméno druhu. Je uložená ve sbírkách Národního muzea – 2. část.