Panel nástrojů pro slabozraké

Výzkumná činnost

Odbor ekologie krajiny > Výzkumná činnost

Výzkum Odboru ekologie krajiny lze rozdělit do čtyř odborných témat. 

První téma se zabývá dlouhodobým využitím krajiny v České republice, které jsou zkoumány s pomocí databáze TopoLandUse z pěti časových řezů (polovina a konec 19. století, polovina a konec 20. století a počátek 21. století). Vedle zachycení vývoje devíti základních kategorií využití krajiny (orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice a chmelnice, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy, rekreační plochy a ostatní plochy), se výzkum v oblasti využití krajiny soustředí také na identifikaci nezměněných ploch či hlavních trajektorií změn (mimo jiné v podobě tzv. land cover flows). Do tohoto tématu rovněž patří výzkum dalších vhodných zdrojů pro zachycení proměn krajiny, jako jsou například krajinomalby či krajinářské fotografie

 

 

Mapový portal Milíře.cz

 

Související projekty

 

Druhé téma úzce navazuje na téma první a věnuje se studiu procesů a hybných sil, které v krajině pobíhaly a stále probíhají, resp. ji ovlivňovaly/ovlivňují. Jedná se např. o fragmentaci krajiny, zvýšený antropogenní tlak v podobě urbanizace a rekreace, resp. intenzifikace zemědělství, opouštění krajiny a její zarůstání či zánik některých dříve existujících (např. vodohospodářských) objektů.

Související projekty

 

Třetí téma propojuje dopady environmentálních změn na krajinu a její složky a různé koncepce zmírňující tyto dopady, především zelenou infrastrukturu a ekosystémové/krajinné služby. V tomto tématu se věnujeme posuzování a modelování změn environmentálního prostředí, ekologické stability krajiny a dalších ekosystémových funkcí vlivem souběžného působení antropogenně podmíněných stresorů. Patří sem také identifikace a mapování ekologických sítí a zelené infrastruktury a navazující hodnocení funkcí a služeb krajiny, resp. ekosystémů, které se zaměřuje mimo jiné na konektivitu či vývoj zelené infrastruktury/ekologických sítí. Výsledky těchto výzkumů pak směřují k vytváření scénářů budoucí resilientní krajiny s dochovanou krajinnou diverzitou.

Související projekty

 

Poslední téma se snaží prohloubit znalosti o třetí koncepci zmírňující dopady environmentálních změn na krajinu, kterou jsou agrolesnické systémy

Agrolesnické systémy (ALS) jsou způsoby hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s jednou nebo více formami zemědělské produkce (pěstování zemědělské plodiny a/nebo chov zvířat). Integrované dřeviny zde plní významné ekosystémové služby a mimoprodukční funkce jako je zejména ochlazování krajiny a aktivní působení proti změně klimatu. Dle výzkumů v tropech, ale i v temperátní oblasti v Evropě a Severní Americe, mají ALS velmi příznivé environmentální benefity v porovnání s konvenčními agroekosystémy. Mezi nejvýznamnější patří jejich protierozní funkce, příznivější bilance živin (omezují potřebu externích vstupů – hnojení), zvýšení biodiverzity (nadzemní i podzemní), eliminace vyplavování dusičnanů, sekvestrace uhlíku v půdě. Dále fungují účinně jako ochrana vod (vyrovnávají vodní bilanci v krajině, upravují chemismus a filtraci vody). V neposlední řadě pak výrazně přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a jejich dopadů (dlouhá období sucha, poté přívalové deště):  vytvářejí specifické mikroklima, ochlazují krajinu, podporují tzv. malý vodní cyklus, zvyšují a urychlují vsak srážkové vody, aj. Tato klimatická funkce je po průběhu počasí v letošním roce obzvláště aktuální aspekt. Moderní agrolesnické systémy na orné půdě jsou zároveň kompatibilní se současnými agrotechnickými postupy při využití stávající mechanizace, diverzifikují rizika a jsou perspektivní i po produkční a ekonomické stránce. Proto jsou již v mnoha zemích Evropy, ale i světa rozšiřovány jako produkční alternativa ke konvenčnímu zemědělství. Na našem území se zemědělské hospodaření se stromy historicky běžně vyskytovalo až do začátku 20. století a v tomto smyslu se nejedná o nic nového. Zavádění dalších moderních agrolesnických systémů s významnými mimoprodukčními funkcemi tak může zvýšit konkurenceschopnost a ekologickou odolnost našeho zemědělství. Jde o plnohodnotnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství s velkými environmentálními benefity pro krajinu. OEK se snaží poznatky získané na lokální úrovni (zde ve spolupráci s OFe) aproximovat na širší krajinný segment při využití nejmodernějších metod (DPZ, prostorové analýzy). V tématu agrolesnictví spolupracujeme s nejpřednějšími zahraničními institucemi (Jakub Houška je národním delegátem při European Agroforestry Federation, člen Board of Trustees International Union for Agroforestry, hlavním řešitelem za VÚKOZ projektu Horizon Europe). Česká republika bude hostit příští konferenci EURAF 2024 v Brně.

Související projekty

  • HORIZON-CL6-2021-CLIMATE-01-08 DIGItal Tools to help AgroForestry meet climate, biodiversity and farming sustainability goals: linking field and cloud
  • Agrolesnické systémy pro ochranu a obnovu funkcí krajiny ohrožované dopady klimatických změn a lidskou činností
  • Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny