Skrýt nabídku
ČeskyEnglish

Odbor krajinné ekologie a geoinformatiky

Upozornění:

Odbor není v současné době dostatečně personálně obsazen. Z tohoto důvodu je činnost tohoto odboru dočasně organizačně zajištěna v rámci Odboru ekologie lesa.

Zodpovědní pracovníci: Mgr. Marek Havlíček, Ph.D. ( Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ), Mgr. Hana Skokanová, Ph.D. ( Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )

Stručná charakteristika náplně práce oddělení:

Dlouhodobé využití krajiny v České republice na základě starých topografických map

Odbor krajinné ekologie a geoinformatiky vlastní jedinečnou databázi starých topografických map na území České republiky v digitální podobě a celorepublikovou digitální mapovou vrstvu využití krajiny v České republice z období 2. rakouského vojenského mapování (1836–1852), 3. rakouského vojenského mapování (1876–1880), 50. let 20. století (1952–1955), 90. let 20. století (1988–1995) a počátku 21. století (2002–2006). Na základě těchto mapových podkladů je prováděno hodnocení změn využívání krajiny, stability využívání krajiny, trajektorií změn, procesů změn využití krajiny – více informací je uvedeno na http://www.zmeny-krajiny.cz. V rámci tohoto směru jsou zkoumány i vlivy hlavních hospodářských činností na krajinu a zkoumán potenciální vývoj krajiny do budoucna.

Přírodní procesy v krajině a jejich využití při správě chráněných území a hospodaření v krajině

V oblasti ochrany přírody se odbor zapojil do vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrhu ochranných a optimalizačních opatření. Byl také monitorován výskyt třtiny pobřežní a sledována sukcese na štěrkových lavicích v EVL Ostravice po řízených vodohospodářských úpravách. V neposlední řadě byl zkoumán vývoj biotopů v ptačí oblasti Hovoransko-Čejkovicko, analyzována intenzita hospodaření v ptačí oblasti a jejich vliv na výskyt dotčených ptačích druhů.

Ekologické sítě v krajině, funkce krajiny a ekosystémové služby

Výzkum ekologických sítí v krajině se zaměřuje především na jejich funkčnost, konektivitu, vývoj, vliv na ekologickou stabilitu okolní krajiny a ekosystémové služby, které mohou ekologické sítě poskytovat. Výzkum byl realizován především pomocí mezinárodního projektu, který se zabýval ekologickými sítěmi v oblasti střední Evropy.

Tvorba mapových výstupů v geografických informačních systémech

Nejvýznamnějším a nejkomplexnějším geoinformatickým a kartografickým projektem odboru krajinné ekologie a geoinformatiky byl Atlas krajiny ČR, který získal ocenění doma i v zahraničí. Atlas krajiny ČR je první komplexní atlasové dílo v samostatné éře České republiky. Poprvé jsou v atlase zařazeny mapy ČR v měřítku 1 : 500 000. Přínosem Atlasu krajiny ČR jsou analytické a syntetické mapy, vytvořené moderními kartografickými a geoinformačními nástroji. Mezi další mapové výstupy patří mapy vycházející z výzkumu dlouhodobého využití krajiny (viz předchozí výzkumný směr) nebo mapy koncentrací prvků vycházející ze spolupráce s odborem biomonitoringu (mezinárodní projekt Biogeochemický průzkum lesů jako podklad pro dlouhodobé využívání krajiny ČR).

Řešené projekty

MaGICLandscapes 

Managing Green Infrastructure in Central European Landscapes (MaGICLandscapes)

MaGICLandscapes je mezinárodní projekt, který byl zahájen v červenci 2017 a bude trvat do poloviny roku 2020. Projekt je podpořen v rámci programu Interreg Central Europe, spolufinancovaného Evropským regionálním rozvojovým fondem (ERDF). Na projektu budou pracovníci VÚKOZ spolupracovat pod vedením Technické univerzity v Drážďanech s dalšími 9 partnery z Německa, Rakouska, Itálie, Polska a České republiky. Projekt se zabývá otázkami, jak identifikovat zelenou infrastrukturu (ZI) a jak ji chránit a rozvíjet ve prospěch společnosti. Je rozdělen na tři části.

V první části bude vymezen rámec ZI, který by měl identifikovat specifické potřeby týkající se ZI. Výstupem bude příručka věnovaná teoretickému pozadí problematiky, termínům a definicím. V rámci této části bude rovněž vytvořena metodika identifikace prvků ZI pomocí dálkového průzkumu země (DPZ) a na jejím základě pak vzniknou mapy ZI všech zúčastněných oblastí.

Ve druhé části se budou hodnotit funkce ZI v krajině, a to jak v územích chráněných, tak v územích intenzívně využívaných. Výstupem bude příručka pro posuzování funkčností ZI s návrhy pro její vhodný management. V rámci této části budou ve sledovaných oblastech vytvořeny i podrobné mapy s vymezením částí, v nichž je funkčnost ZI nedostatečná a je potřeba ji podpořit.

V poslední části projektu budou ve spolupráci s místními aktéry vytvořeny strategie nebo akční plány obnovy/vzniku prvků ZI sledovaných území. Jako nástroj pro podporu místního plánování bude vytvořena univerzální příručka pro tvorbu strategií a akčních plánů ZI. Součástí výstupů budou školení a semináře ve fyzické i elektronické podobě.

V rámci České republiky se výzkum týká území Kyjovska, kde budou pracovníci VÚKOZ úzce spolupracovat především se zástupci odboru životního prostředí a územního plánování města Kyjov s cílem nalézt východiska ke zlepšení aktuálního stavu ZI, a se zástupci Krkonošského národního parku, jehož správa je rovněž partnerem projektu.

Více informací o projektu lze nalézt na http://www.interreg-central.eu/Content.Node/MaGICLandscapes.html

Transnational Ecological Networks in Central Europe (TransEcoNet)

TransEcoNet byl zahájen v roce 2009 a ukončen v roce 2012. Zabýval se přeshraničními ekologickými sítěmi ve střední Evropě a zaměřoval se hlavně na méně chráněné nebo nechráněné části těchto sítí. Navazoval na podobné projekty, které byly v minulosti řešeny (např. NPIS – Národní park – Informační systémy pro přeshraniční oblasti, SISTEMaPARC Prostorové informační systémy pro přeshraniční environmentální management chráněných oblastí a regionů v CADSES) a spolupracoval s dalšími iniciativami zabývajícími se podobnými problémy, jako jsou Green Belt, Karpatská konvence, Program Panevropské ekologické sítě nebo Koordinace Karpatských ekoregionů.

Hlavním cílem projektu bylo vytvořit a implementovat přeshraniční managementová opatření na ochranu a rozvoj ekologických sítí podél národních hranic států střední Evropy. Tento cíl byl naplňován pomocí čtyř pracovních komponent, které byly navzájem provázané: eko-topologie (průzkum existujících přeshraničních ekologických sítí a jejich konektivity), historie (hodnocení historie krajiny v ekologických sítích), ekologie (hodnocení funkcí krajiny, ekosystémových služeb a biodiverzity) a identita a strategie (zvyšování podvědomí a propagace ekologických sítí). Výsledky tohoto výzkumu, které se týkaly tří zájmových regionů, jmenovitě Dolního Podyjí, Bílých Karpat a Beskyd, se nacházejí na http://www.zmeny-krajiny.cz/transeconet.html

Výzkumný záměr MSM 6293359101 Výzkum zdrojů a indikátorů biodiverzity v kulturní krajině v kontextu dynamiky její fragmentace

Změny krajiny byly zkoumány v rámci výzkumného záměru MSM 6293359101 Výzkum zdrojů a indikátorů biodiverzity v kulturní krajině v kontextu dynamiky její fragmentace, který byl zahájen v roce 2005 a skončil v roce 2011. Původním řešitelem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, po organizačních změnách se jím stal Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Na výzkumném záměru se podíleli pracovníci z oddělení Ekologie lesa, bývalého oddělení Indikátorů biodiverzity, a bývalých oddělení Ekologie krajiny a oddělení Aplikací GIS (dnes odboru Krajinné ekologie a geoinformatiky).
Záměr se skládal ze tří dílčích částí: Výzkum a monitoring dynamiky vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji jako východisko pro obnovní management v síti chráněných území (řešena na oddělení Ekologie lesa), Výzkum indikátorů a metod pro dlouhodobé monitorování změn biodiverzity (řešena na oddělení Indikátorů biodiverzity) a Kvantitativní analýza dynamiky vývoje krajiny ČR (řešena na oddělení Ekologie krajiny a oddělení Aplikací GIS).

Hlavním cílem výzkumného záměru bylo zachytit interakce mezi stavem biologické a krajinné rozmanitosti, společensko-ekonomickými hnacími silami, zátěží a odezvou na nepříznivý stav biodiverzity pomocí skupiny ukazatelů, které poskytují přehlednou informaci o vazbách mezi jednotlivými složkami biologické a krajinné rozmanitosti. Tento cíl byl rozveden do dílčích cílů podle dílčích částí.

K nejvýznamnějším cílům dílčí části Kvantitativní analýza dynamiky vývoje krajiny ČR patřila a) analýza změn využívání krajiny od poloviny 19. století do současnosti, spočívající ve vektorizaci mapových podkladů ze sledovaného období; b) stanovení hlavních trendů dynamiky vývoje využívání krajiny; a c) stanovení vazeb vzhledem k přírodním podmínkám.

Atlas krajiny České republiky

Atlas krajiny České republiky vydaný Ministerstvem životního prostředí ČR a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, znázorňuje kartografickým způsobem stav přírody a společnosti na přelomu tisíciletí.

Obsahuje i některé historické kartografické materiály nutné pro pochopení vývoje naší současné krajiny. Atlas je systematicky uspořádaným souborem 906 map zpracovaným jako celek podle jednotného řídícího záměru kolektivem odborníků z rezortu MŽP, vysokých škol a AV ČR. Soubor základních map v měřítku 1 : 500 000 s bohatým tematickým obsahem umožňuje vzájemné srovnávání jevů a pochodů v naší krajině z časoprostorového hlediska. Při zpracování atlasu bylo plně využito nástrojů geografických informačních systémů (GIS), včetně rozsáhlých digitálních databází umožňujících vizualizaci současných přírodních i socioekonomických pochodů i prognóz dalšího vývoje naší krajiny v 21. století. Atlas krajiny ČR splňuje požadavky kladené Mezinárodní geografickou unií (IGU) na národní atlasy jednotlivých států.